Odborná porada pedagogů na téma vzdělávání dospělých

Dne 27. 1. 2012 se v Dalešicích sešli rakouští učitelé z odborných škol se svými kolegy a kolegyněmi ze základních, středních a vysokých škol z brněnského okresu za účelem prodiskutovat rozdíly ve vzdělání v obou zemích.

Rakouští učitelé objasnili svým českým kolegům a kolegyním vzdělávací systém, na jehož principu funguje vzdělávání pedagogů na rakouské straně. V Rakousku je v současné době 4 900 odborných učitelů, kteří vyučují, a přibližně 8 600, kteří na odborné učitele studují. Většinou mají služební smlouvu se spolkovou zemí. Předpoklad pro to, aby se stal člověk odborným učitelem, je ukončené středoškolské vzdělání s maturitou a 3 roky profesní praxe. Výhodou jsou dále mistrovské zkoušky. Poté následuje bakalářské studium, které trvá 6 semestrů. První 2 semestry probíhají duálně s výukou ve škole, přičemž kurzy na vysoké škole jsou absolvovány ve formě dálkového studia, třetí a čtvrtý semestr se absolvuje na vysoké škole a pátý a šestý semestr probíhá opět formou dálkového studia.

Za českou stranu se ujal slova Petr Holánek, předseda ČMKOS školství. Zazněla spousta informací, které mnozí rakouští kolegové slyšeli zcela poprvé. P. Holánek mj. objasnil, že délka povinné školní docházky v České republice je dána zákonem a že čeští občané mají právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách a při odpovídající kvalifikaci také na vysokých školách. Dětem ve věku do 3 let jsou nabídnuty jesle, které ovšem nespadají pod systém škol, ale podléhají ministerstvu zdravotnictví. V českém vzdělávacím systému jsou 4 stupně škol: mateřskou školu navštěvují děti ve věku cca od 3 do 6 let, následuje povinná školní docházka v podobě 2stupňové základní školy, kterou navštěvují děti 6- až 15leté, 1. stupeň zahrnuje 5 tříd, další 4 pak spadají do druhého stupně. Střední škola nabízí buď všeobecné nebo odborné vzdělání a má být jakousi přípravou na vysokoškolské studium. Vysoké školy jsou pak obecně vzato instituce buď humanitního nebo technického směru. Vzdělávací systém v České republice je financován především z veřejných prostředků. Doplňkové prostředky jsou k dispozici od provozovatelů škol, jako je obec či kraj, které mají školství jako samostatnou položku ve svém rozpočtu. Některé školy mohou být zřizovány také na základě vlastních nákladů, v těchto případech tedy většinou rodiče platí svým dětem školné.

Po obou přednáškách následovala ještě velká diskuze o problémech ve školství v obou zemích, a to nejen v rámci pedagogiky, ale také na politické platformě.

Na závěr následoval přejezd do Dukovan a následná exkurze v jaderné elektrárně.